Mám chřipku nebo jsem jen nachladil?
S příchodem chladných, sychravých a větrných dnů se již nejednomu z nás stalo, že nás náhle zastihla nepříjemná rýma, nebo nás dokonce ze dne na den připoutali k lůžku horečky, celková slabost a únava. Každý z nás se již v životě několikrát nachladil, dostal rýmu nebo překonal nějakou bakteriální infekci horních cest dýchacích. Je však důležité rozpoznat a rozlišit jejich příznaky, abychom uměli zvážit, zda je nutné se obrátit na odbornou lékařskou pomoc, nebo si vystačíme sami dostupnými volně prodejnými léky, kterými můžeme léčit mírnější onemocnění.
Nos je orgánem dýchání a vnímání pachů, zároveň je jednou ze vstupních bran do dýchacích cest. Jeho úkolem je filtrovat vdechovaný vzduch a zbavovat ho vnikajících pevných částeček a prachu. Tuto činnost v nose zajišťují chloupky a zároveň řasinkový epitel, kterým je pokryta sliznice nosu. Řasinky jsou v neustálém pohybu směrem k nosním otvorům a tímto napomáhají odstraňování cizorodých částeček a prachu a zabraňují jejich pronikání do nižších částí dýchacích cest.
Vdechnutý vzduch se na velké ploše stýká se sliznicí nosu a nosních dutin. Zde se proudící vzduch zahřívá na tělesnou teplotu a zároveň zvlhčuje. Vdechnutý vzduch tak ochlazuje a vysušuje sliznici nosu, což ihned signalizují zde přítomná nervová zakončení příslušnému mozkovému centru. To následně vyšle stimulační impulsy cévám zásobující tyto oblasti a příslušejícím žlázám a vystupňují jejich činnost. Navíc sušší sliznici snáze infikují choroboplodné zárodky.
1. Nachlazení
Studený a suchý vzduch může zvláště stimulovat činnost žláz a cév, což vyvolá nadměrnou sekreci vodnatého sekretu. Tehdy nám "kape, teče" z nosu, mluvíme o nachlazení. Reflexní cestou jsou náchylné se dále ochlazovat i končetiny.
Lidé, kteří trpí cévní nedostatečností a jejich cévy nejsou schopny tak pohotově reagovat na změny teploty (např. i kuřáci), mnohem snadněji a častěji prochladnou, než zdraví, trénovaní a otužilí jedinci.
Stav cév a aktivita imunitního systému závisí i na nasycenosti organismu vitaminem C. Proto je důležité zajistit vyšší přísun vitamínu C během chladných a sychravých dnů a dostatečně teple se oblékat.
Typickými příznaky nachlazení jsou tedy kýchání, ucpaný nos a řídký vodnatý sekret z nosu. Léčba je symptomatická, cílem je tedy zmírnění příznaků. Dosáhneme ho nosnými kapkami, nosnými mastmi a zvýšeným přívodem tekutin a vitamínů.
Při prvních příznacích nachlazení můžeme vyzkoušet teplou koupel s aromatickými přísadami. Někdy tak dokážeme zabránit propuknutí nemoci nebo dosáhneme úlevy pacienta. Po koupeli se třeba dobře teple zabalit a lehnout si. Tato "první pomoc" je však účinná pouze tehdy, pokud ji realizujeme skutečně včas. Pokud již máte lehčí horečku, je na léčbu lázní pozdě. V tomto případě bychom jen silně zatížili organismus a usnadnili cestu infekci. Při zduření nosní sliznice pomohou inhalace s přísadami heřmánku a eukalyptu. Pro rychlé uvolnění nosu jsou k dispozici také nosní spreje, které zmírní otok sliznice. Při jejich nesprávném použití však může dojít k vysušení sliznice nosu. Kapky a spreje do nosu by se proto neměly používat déle než týden.
2. Rýma
Rýma je na Zemi nejčastěji se vyskytujícím onemocněním, které člověk během svého života několikrát překoná. Vyskytuje se častěji na podzim a na jaře a je výsledkem infekce virem rýmy, přičemž existuje 100 různých podtypů tohoto viru. Šíří se kapénkovou infekcí, kýcháním, kašlem, infikovanými předměty a přímým stykem s postiženou osobou. Doba, která uplyne mezi nakažením a prvními příznaky, tzv.. inkubační doba, závisí na druhu infikujícího viru. Mohou to být 2 - 3 hodiny až několik dní. Virus je nejnakažlivější den před objevením se klinických příznaků, resp. 1-2 dny po jejich propuknutí, což by si mělo uvědomovat i okolí postiženého, protože vnímavost organismu na virus je obrovská.
Onemocnění začíná svěděním, pálením v nose, v nosohltanu. Později se zjevuje vodnatá sekrece z nosu se ztíženým dýcháním a ztrátou čichu v důsledku edému sliznice. Pacient může mít náhle vysokou teplotu, pociťuje slabost, nechutenství, pocit těžké hlavy, snížené vnímání pachů a chutí. Koncentrační schopnost při psychické práci je zhoršena, schopnost fyzické práce je nezměněna.
Běžný průběh nemoci bez komplikací je 5-7 dní, tehdy sekrece postupně přestává, nosní průchody se uvolňují a mizí všechny potíže nemocného.
Při léčbě se doporučují potní kúry, antipyretika, lokální látky stahující cévy v nosní sliznici.
Virová rýma se může někdy změnit na hnisavou rýmu, pokud se k ní přidruží bakterie. Tehdy již příznaky nejsou ohraničené jen na nos, ale objeví se také bolesti v oblasti hrtanu, uší a čelových dutin. Sekret z nosu se mění z vodnatého na hustý hlenovitý, zbarvený do zelena. V tomto případě podáváme již i antibiotika.
3. Chřipka (influenza)
Chřipka je infekční onemocnění, které se často vyskytuje i ve formě epidemií, někdy až celosvětového rozměru (pandemie). Způsobuje ho virus influenzy typu A, B nebo C, který se šíří kapénkovou infekcí při kašli a kýchání v uzavřených a přeplněných prostorech.
V našich zeměpisných šířkách se nejčastěji vyskytuje virus typu A, který postihuje obyvatelstvo epidemií průměrně každý třetí rok. Virus typu B útočí masivně každý pátý rok. Virus typu C způsobuje většinou jen lehké potíže horních cest dýchacích.
Inkubační doba je průměrně 12 hodin až 3 dny, následuje horečka (39-40C) s pocitem mrazení a třesu, případně průjmu, nucení na zvracení. Typické jsou bolesti šíje, končetin, zad, kloubů, bolesti hlavy a zároveň malátnost. Zpočátku převládá suchý kašel.
Virus má afinitu především k epitelu dýchacích cest, na kterých vyvolává nekrotické změny.
Důležitou roli hraje sekundární bakteriální infekce. Různí mikrobi se při zániku ochranného účinku znekrotizovaného řasinkového epitelu snadno dostávají do dolních cest dýchacích, kde způsobují záněty. Z komplikací chřipky se vyskytují zánět nosních dutin, zánět středního ucha, myokarditida, nejčastější je zánět plic, který ohrožuje zejména osoby staršího věku a kojence. Influenza bez přidružených komplikací vyžaduje na zotavenou 4 až 5 dní.
Léčba sestává z podávání antipyretik, analgetik, zvýšeném přívodu tekutin a vitaminu C. Důležité je zůstat na lůžku, v klidu, během trvání horečky.
Často jsou potíže v noci větší, než přes den a ruší spánek nemocného. Tehdy je vhodné tlumit kašel a rýmu, aby se nemocný mohl vyspat. Dostatek odpočinku je nezbytný pro zotavení oslabeného organismu.
Proti horečce působí nejlépe potní kúra. Vypijte 1 nebo 2 šálky pokud lze teplého lipového nebo bezového čaje, lehněte si a zabalte se do teplé přikrývky. Nejlépe účinkuje potní kúra dopoledne. V této době je aktivita potních žláz největší, a tak organismus příliš nepřetěžuje.
Dnes jsou již dostupné vakcíny, které jsou schopny zabezpečit 40-60% ochranu proti viru chřipky, ale pouze v tom případě, pokud očkování nastane včas. Očkování je tedy preventivní. Vzhledem k velké antigenní plastičnosti a proměnlivosti v povrchových antigenech viru, se každý rok vyvíjí vakcína s novým složením, která odpovídá odhadem na danou sezónu.
Ještě na závěr: Kdy je třeba neprodleně se obrátit na lékaře?
S příchodem chladných, sychravých a větrných dnů se již nejednomu z nás stalo, že nás náhle zastihla nepříjemná rýma, nebo nás dokonce ze dne na den připoutali k lůžku horečky, celková slabost a únava. Každý z nás se již v životě několikrát nachladil, dostal rýmu nebo překonal nějakou bakteriální infekci horních cest dýchacích. Je však důležité rozpoznat a rozlišit jejich příznaky, abychom uměli zvážit, zda je nutné se obrátit na odbornou lékařskou pomoc, nebo si vystačíme sami dostupnými volně prodejnými léky, kterými můžeme léčit mírnější onemocnění.
Nos je orgánem dýchání a vnímání pachů, zároveň je jednou ze vstupních bran do dýchacích cest. Jeho úkolem je filtrovat vdechovaný vzduch a zbavovat ho vnikajících pevných částeček a prachu. Tuto činnost v nose zajišťují chloupky a zároveň řasinkový epitel, kterým je pokryta sliznice nosu. Řasinky jsou v neustálém pohybu směrem k nosním otvorům a tímto napomáhají odstraňování cizorodých částeček a prachu a zabraňují jejich pronikání do nižších částí dýchacích cest.
Vdechnutý vzduch se na velké ploše stýká se sliznicí nosu a nosních dutin. Zde se proudící vzduch zahřívá na tělesnou teplotu a zároveň zvlhčuje. Vdechnutý vzduch tak ochlazuje a vysušuje sliznici nosu, což ihned signalizují zde přítomná nervová zakončení příslušnému mozkovému centru. To následně vyšle stimulační impulsy cévám zásobující tyto oblasti a příslušejícím žlázám a vystupňují jejich činnost. Navíc sušší sliznici snáze infikují choroboplodné zárodky.
1. Nachlazení
Studený a suchý vzduch může zvláště stimulovat činnost žláz a cév, což vyvolá nadměrnou sekreci vodnatého sekretu. Tehdy nám "kape, teče" z nosu, mluvíme o nachlazení. Reflexní cestou jsou náchylné se dále ochlazovat i končetiny.
Lidé, kteří trpí cévní nedostatečností a jejich cévy nejsou schopny tak pohotově reagovat na změny teploty (např. i kuřáci), mnohem snadněji a častěji prochladnou, než zdraví, trénovaní a otužilí jedinci.
Stav cév a aktivita imunitního systému závisí i na nasycenosti organismu vitaminem C. Proto je důležité zajistit vyšší přísun vitamínu C během chladných a sychravých dnů a dostatečně teple se oblékat.
Typickými příznaky nachlazení jsou tedy kýchání, ucpaný nos a řídký vodnatý sekret z nosu. Léčba je symptomatická, cílem je tedy zmírnění příznaků. Dosáhneme ho nosnými kapkami, nosnými mastmi a zvýšeným přívodem tekutin a vitamínů.
Při prvních příznacích nachlazení můžeme vyzkoušet teplou koupel s aromatickými přísadami. Někdy tak dokážeme zabránit propuknutí nemoci nebo dosáhneme úlevy pacienta. Po koupeli se třeba dobře teple zabalit a lehnout si. Tato "první pomoc" je však účinná pouze tehdy, pokud ji realizujeme skutečně včas. Pokud již máte lehčí horečku, je na léčbu lázní pozdě. V tomto případě bychom jen silně zatížili organismus a usnadnili cestu infekci. Při zduření nosní sliznice pomohou inhalace s přísadami heřmánku a eukalyptu. Pro rychlé uvolnění nosu jsou k dispozici také nosní spreje, které zmírní otok sliznice. Při jejich nesprávném použití však může dojít k vysušení sliznice nosu. Kapky a spreje do nosu by se proto neměly používat déle než týden.
2. Rýma
Rýma je na Zemi nejčastěji se vyskytujícím onemocněním, které člověk během svého života několikrát překoná. Vyskytuje se častěji na podzim a na jaře a je výsledkem infekce virem rýmy, přičemž existuje 100 různých podtypů tohoto viru. Šíří se kapénkovou infekcí, kýcháním, kašlem, infikovanými předměty a přímým stykem s postiženou osobou. Doba, která uplyne mezi nakažením a prvními příznaky, tzv.. inkubační doba, závisí na druhu infikujícího viru. Mohou to být 2 - 3 hodiny až několik dní. Virus je nejnakažlivější den před objevením se klinických příznaků, resp. 1-2 dny po jejich propuknutí, což by si mělo uvědomovat i okolí postiženého, protože vnímavost organismu na virus je obrovská.
Onemocnění začíná svěděním, pálením v nose, v nosohltanu. Později se zjevuje vodnatá sekrece z nosu se ztíženým dýcháním a ztrátou čichu v důsledku edému sliznice. Pacient může mít náhle vysokou teplotu, pociťuje slabost, nechutenství, pocit těžké hlavy, snížené vnímání pachů a chutí. Koncentrační schopnost při psychické práci je zhoršena, schopnost fyzické práce je nezměněna.
Běžný průběh nemoci bez komplikací je 5-7 dní, tehdy sekrece postupně přestává, nosní průchody se uvolňují a mizí všechny potíže nemocného.
Při léčbě se doporučují potní kúry, antipyretika, lokální látky stahující cévy v nosní sliznici.
Virová rýma se může někdy změnit na hnisavou rýmu, pokud se k ní přidruží bakterie. Tehdy již příznaky nejsou ohraničené jen na nos, ale objeví se také bolesti v oblasti hrtanu, uší a čelových dutin. Sekret z nosu se mění z vodnatého na hustý hlenovitý, zbarvený do zelena. V tomto případě podáváme již i antibiotika.
3. Chřipka (influenza)
Chřipka je infekční onemocnění, které se často vyskytuje i ve formě epidemií, někdy až celosvětového rozměru (pandemie). Způsobuje ho virus influenzy typu A, B nebo C, který se šíří kapénkovou infekcí při kašli a kýchání v uzavřených a přeplněných prostorech.
V našich zeměpisných šířkách se nejčastěji vyskytuje virus typu A, který postihuje obyvatelstvo epidemií průměrně každý třetí rok. Virus typu B útočí masivně každý pátý rok. Virus typu C způsobuje většinou jen lehké potíže horních cest dýchacích.
Inkubační doba je průměrně 12 hodin až 3 dny, následuje horečka (39-40C) s pocitem mrazení a třesu, případně průjmu, nucení na zvracení. Typické jsou bolesti šíje, končetin, zad, kloubů, bolesti hlavy a zároveň malátnost. Zpočátku převládá suchý kašel.
Virus má afinitu především k epitelu dýchacích cest, na kterých vyvolává nekrotické změny.
Důležitou roli hraje sekundární bakteriální infekce. Různí mikrobi se při zániku ochranného účinku znekrotizovaného řasinkového epitelu snadno dostávají do dolních cest dýchacích, kde způsobují záněty. Z komplikací chřipky se vyskytují zánět nosních dutin, zánět středního ucha, myokarditida, nejčastější je zánět plic, který ohrožuje zejména osoby staršího věku a kojence. Influenza bez přidružených komplikací vyžaduje na zotavenou 4 až 5 dní.
Léčba sestává z podávání antipyretik, analgetik, zvýšeném přívodu tekutin a vitaminu C. Důležité je zůstat na lůžku, v klidu, během trvání horečky.
Často jsou potíže v noci větší, než přes den a ruší spánek nemocného. Tehdy je vhodné tlumit kašel a rýmu, aby se nemocný mohl vyspat. Dostatek odpočinku je nezbytný pro zotavení oslabeného organismu.
Proti horečce působí nejlépe potní kúra. Vypijte 1 nebo 2 šálky pokud lze teplého lipového nebo bezového čaje, lehněte si a zabalte se do teplé přikrývky. Nejlépe účinkuje potní kúra dopoledne. V této době je aktivita potních žláz největší, a tak organismus příliš nepřetěžuje.
Dnes jsou již dostupné vakcíny, které jsou schopny zabezpečit 40-60% ochranu proti viru chřipky, ale pouze v tom případě, pokud očkování nastane včas. Očkování je tedy preventivní. Vzhledem k velké antigenní plastičnosti a proměnlivosti v povrchových antigenech viru, se každý rok vyvíjí vakcína s novým složením, která odpovídá odhadem na danou sezónu.
Ještě na závěr: Kdy je třeba neprodleně se obrátit na lékaře?
- Pokud máme teplotu je vyšší než 39C.
- Pokud v tváři cítíme bodavou bolest (možný zánět nosních dutin).
- Pokud více než týden vykašláváme hlen (možná bronchitida).
- Pokud cítíme bodavou bolest v uchu (zánět středního ucha).
