Ve světě umírá ročně přibližně 4-5 milionů lidí na průjmová onemocnění a většinou jde o děti mladší 5 let. Nejčastěji se vyskytují v rozvojových zemích, ale zejména v letním období i ve vyspělých státech, kde patří mezi velmi časté příčiny nemocí. Co je tedy průjem? Jaké jsou jeho příznaky a jak ho léčit?
Co je tedy průjem? Je to přechodné onemocnění, které může vést k těžkým ztrátám vody a minerálů, a z důvodů těžkého vysušení organismu může způsobit až změny, které mohou způsobit smrt. Přesně definice pojmu "průjem" na podkladě počtu a konzistence stolic je těžká, protože jsou velké individuální rozdíly. Zdravý kojenec může mít jednu stolici jednou za 2-3 dny / někdy, pokud je kojené, i za více dnů /, nebo i 5 menších stolic denně. Důležitá je náhlá změna počtu stolic, jakož i změna konzistence a barvy stolic / zelené stolice, příměs krve, hleny, nestrávené zbytky /.
Příčina průjmů je velmi různorodá, mohou být infekčního i neinfekčního původu. Je třeba však připomenout, že řidší stolice jsou i u kojených dětí v případě, že matka nemá dostatek mateřského mléka a dítě proto neprospívá / jsou to tzv.. hladové stolice /. K řidším stolicím může docházet i při tzv.. potravinové intoxikaci, při poruchách trávení z jiných příčin, poruchách imunity, alergie, někdy i jako doprovodný projev léčby antibiotiky.
Onemocnění obvykle začíná odmítáním potravy již asi 2-3 dny před zjevením se průjmů. Děti přestanou přibírat na hmotnosti, zvracejí, jsou bledé, ztrácejí zájem o okolí, častá je horečka. Ze začátku jsou stolice kašovité, pak vodnaté. Pokud je postiženo i tlusté střevo, mohou být s příměsí hlenů a krve, dítě méně močí, je neklidné. Teploty a příměs krve či hlenů ve stolici jsou nejčastějším příznakem infekčního původu průjmů. Tyto se obvykle vyskytují v letním období, kdy může velmi snadno docházet ke kontaminaci potravin zejména cestou špinavých rukou, hmyzem a pod. V tomto období je proto i vyšší výskyt těchto onemocnění, a proto je třeba věnovat prevenci těchto onemocnění mimořádnou pozornost. Z těchto důvodů je třeba, aby matky své děti kojily alespoň prvních 6 měsíců, čímž mohou velmi účinně předcházet případným průjmům, které velmi rychle oslabí organismus dítěte, snižují jejich odolnost, jakož i sklon k jiným onemocněním. Pokud by i kojené dítě mělo průjem, není důvod k přerušení kojení. Před kojením je možné po lžičkách přidávat trochu rýžového odvaru, ale zásadně je třeba kojit, případně se poradit se svým dětským lékařem. Obvykle velmi rychle dojde k úpravě počtu stolic a jejich konzistence. Důležité je dodržovat osobní hygienu, zejména při přebalování dítěte, pokud je dítě dokrmované, vždy připravit čerstvou stravu / mléko /, důležitá je hygienická příprava a uskladnění potravin a používání nezávadné vody. Pokud však kojené dítě odmítá stravu, není namístě vyčkávání, protože může dojít k dehydrataci / vysušení / a namístě je ústavní léčba. Obdobně to platí i pro větší či velké děti. Pokud totiž dítě nemůže přijímat tekutiny, dietetika přirozenou cestou a má průjem, zvrací, má teploty, je nutná ústavní léčba. U malých dětí může dojít k průjmům i při náhlém přechodu na umělou výživu. Přechod má být opatrný a postupný, nejlépe až ve druhém půlroce života, když už dítě přijímá nemléčné přídavky. K průjmům a poruchám výživy může vést i nesprávná výživa, překrmování, nedostatečný přívod živin vitaminů, minerálních látek, jakož i špatný poměr jednotlivých složek výživy.
Jaká je léčba průjmů? Pokud je dítě - kojenec kojené, před kojením, jak již bylo zmíněno, rýžový odvar po lžičkách, o potřebě léku / Hylak, Smecta / rozhodně lékař. Pokud nezvrací a nejsou známky dehydratace a dítě dobře pije, stav by se měl spontánně za 2-3 dny upravit.
U batolat a větších dětí pokud nezvracejí, je vhodné vynechat všechny druhy mléčných přípravků a zároveň zavést pitný režim ve formě čaje / může být mírně oslazený /, minerálek po lžičkách, každou hodinu vypít alespoň 2 dcl. Vhodné je podávání strouhaných jablek, banánů, zeleninové polévky bez omastku s možností přidání brambor, případně libového masa. Dítě může dále dostat vařené brambory, rýži, suchary. Pokud se stav zlepšuje, lze přidat postupně libové maso k vařeným bramborám nebo rýži, na svačinu libovou drůbeží šunku s rohlíkem. Zásadou je tedy nahrazovat ztráty vody a solí, aby dítě netrpělo dehydratací. Nepodávat během průjmů přípravky obsahující sušené kravské mléko. Když pomine akutní fáze průjmového onemocnění u dítěte mladšího než 6 měsíců: postupně přecházíme na obvyklou stravu. Např. pokud jsou stolice již formovanější, může dítě dostat na snídani, svačinu a večeři láhev s mlékem bez laktózy s rýžovou moučkou, k obědu bramborovou kaši z mrkve a rýže a ovocný protlak s jablky, banány nebo borůvkami. Pokud je dítě starší než 6 měsíců: postupně dietní suchary, slané tyčinky, starší slaný rohlík, vařenou mrkev osolenou mixovanou, suché vařené brambory rozmixované, rýžový odvar, hovězí vývar-maso - drobné kousky nebo mixované, banány, borůvky - bez mléka a cukru .
Zásadou zůstává: sledovat četnost a vzhled stolic, alespoň 2x denně měřit dítěti teplotu, v případě obzvláště silného průjmu 2x denně zvážit dítě, všímat si, zda dítě nezvrací.
Zhoršení stavu-přibývání řídkých vodnatých stolic, zvracení, vysoké teploty odmítání stravy jsou důvodem k hospitalizaci dítěte v nemocnici.
Co je tedy průjem? Je to přechodné onemocnění, které může vést k těžkým ztrátám vody a minerálů, a z důvodů těžkého vysušení organismu může způsobit až změny, které mohou způsobit smrt. Přesně definice pojmu "průjem" na podkladě počtu a konzistence stolic je těžká, protože jsou velké individuální rozdíly. Zdravý kojenec může mít jednu stolici jednou za 2-3 dny / někdy, pokud je kojené, i za více dnů /, nebo i 5 menších stolic denně. Důležitá je náhlá změna počtu stolic, jakož i změna konzistence a barvy stolic / zelené stolice, příměs krve, hleny, nestrávené zbytky /.
Příčina průjmů je velmi různorodá, mohou být infekčního i neinfekčního původu. Je třeba však připomenout, že řidší stolice jsou i u kojených dětí v případě, že matka nemá dostatek mateřského mléka a dítě proto neprospívá / jsou to tzv.. hladové stolice /. K řidším stolicím může docházet i při tzv.. potravinové intoxikaci, při poruchách trávení z jiných příčin, poruchách imunity, alergie, někdy i jako doprovodný projev léčby antibiotiky.
Onemocnění obvykle začíná odmítáním potravy již asi 2-3 dny před zjevením se průjmů. Děti přestanou přibírat na hmotnosti, zvracejí, jsou bledé, ztrácejí zájem o okolí, častá je horečka. Ze začátku jsou stolice kašovité, pak vodnaté. Pokud je postiženo i tlusté střevo, mohou být s příměsí hlenů a krve, dítě méně močí, je neklidné. Teploty a příměs krve či hlenů ve stolici jsou nejčastějším příznakem infekčního původu průjmů. Tyto se obvykle vyskytují v letním období, kdy může velmi snadno docházet ke kontaminaci potravin zejména cestou špinavých rukou, hmyzem a pod. V tomto období je proto i vyšší výskyt těchto onemocnění, a proto je třeba věnovat prevenci těchto onemocnění mimořádnou pozornost. Z těchto důvodů je třeba, aby matky své děti kojily alespoň prvních 6 měsíců, čímž mohou velmi účinně předcházet případným průjmům, které velmi rychle oslabí organismus dítěte, snižují jejich odolnost, jakož i sklon k jiným onemocněním. Pokud by i kojené dítě mělo průjem, není důvod k přerušení kojení. Před kojením je možné po lžičkách přidávat trochu rýžového odvaru, ale zásadně je třeba kojit, případně se poradit se svým dětským lékařem. Obvykle velmi rychle dojde k úpravě počtu stolic a jejich konzistence. Důležité je dodržovat osobní hygienu, zejména při přebalování dítěte, pokud je dítě dokrmované, vždy připravit čerstvou stravu / mléko /, důležitá je hygienická příprava a uskladnění potravin a používání nezávadné vody. Pokud však kojené dítě odmítá stravu, není namístě vyčkávání, protože může dojít k dehydrataci / vysušení / a namístě je ústavní léčba. Obdobně to platí i pro větší či velké děti. Pokud totiž dítě nemůže přijímat tekutiny, dietetika přirozenou cestou a má průjem, zvrací, má teploty, je nutná ústavní léčba. U malých dětí může dojít k průjmům i při náhlém přechodu na umělou výživu. Přechod má být opatrný a postupný, nejlépe až ve druhém půlroce života, když už dítě přijímá nemléčné přídavky. K průjmům a poruchám výživy může vést i nesprávná výživa, překrmování, nedostatečný přívod živin vitaminů, minerálních látek, jakož i špatný poměr jednotlivých složek výživy.
Jaká je léčba průjmů? Pokud je dítě - kojenec kojené, před kojením, jak již bylo zmíněno, rýžový odvar po lžičkách, o potřebě léku / Hylak, Smecta / rozhodně lékař. Pokud nezvrací a nejsou známky dehydratace a dítě dobře pije, stav by se měl spontánně za 2-3 dny upravit.
U batolat a větších dětí pokud nezvracejí, je vhodné vynechat všechny druhy mléčných přípravků a zároveň zavést pitný režim ve formě čaje / může být mírně oslazený /, minerálek po lžičkách, každou hodinu vypít alespoň 2 dcl. Vhodné je podávání strouhaných jablek, banánů, zeleninové polévky bez omastku s možností přidání brambor, případně libového masa. Dítě může dále dostat vařené brambory, rýži, suchary. Pokud se stav zlepšuje, lze přidat postupně libové maso k vařeným bramborám nebo rýži, na svačinu libovou drůbeží šunku s rohlíkem. Zásadou je tedy nahrazovat ztráty vody a solí, aby dítě netrpělo dehydratací. Nepodávat během průjmů přípravky obsahující sušené kravské mléko. Když pomine akutní fáze průjmového onemocnění u dítěte mladšího než 6 měsíců: postupně přecházíme na obvyklou stravu. Např. pokud jsou stolice již formovanější, může dítě dostat na snídani, svačinu a večeři láhev s mlékem bez laktózy s rýžovou moučkou, k obědu bramborovou kaši z mrkve a rýže a ovocný protlak s jablky, banány nebo borůvkami. Pokud je dítě starší než 6 měsíců: postupně dietní suchary, slané tyčinky, starší slaný rohlík, vařenou mrkev osolenou mixovanou, suché vařené brambory rozmixované, rýžový odvar, hovězí vývar-maso - drobné kousky nebo mixované, banány, borůvky - bez mléka a cukru .
Zásadou zůstává: sledovat četnost a vzhled stolic, alespoň 2x denně měřit dítěti teplotu, v případě obzvláště silného průjmu 2x denně zvážit dítě, všímat si, zda dítě nezvrací.
Zhoršení stavu-přibývání řídkých vodnatých stolic, zvracení, vysoké teploty odmítání stravy jsou důvodem k hospitalizaci dítěte v nemocnici.
